Řízení vlevo je brnkačka, až na pár vyjímek, kdy jsem si najela doprotisměru :) Nakonec bych řekla, že mi řízení vlevo vyhovuje mnohem lépe. Taky silnice i značení tu mají lepší. Nejsou tu téměř žádné křižovatky. Buď jsou semaforované nebo jsou tu kruháky. Bóžínku, tady je kruháků, to jste snad neviděli.. a jezdit na nich se člověk taky musel naučit. Například, když odbočujete

 Mám společnou koupelnu s dětmi. Většinou, když dělám "velkou hygienu" (holim si celé nohy, kdo mě zná, tak ví, že musim :D), dělám to, když jsou děti ve škole, abych na to měla klid. Protože samozřejmě je propojená se záchodem.

Jednou takhle večer jsem šla koupat malého (čerstvých 6let) a všimla jsem si, že jsem si na vaně zapomněla holící strojek. Rychle jsem ho čapla, aby ho neviděl a vyhla jsem se otázkám a kráčela s ním skovávající se ho za rukou (držela jsem ho tak, jak se správně má chodit s nožem) do svého pokoje, který je asi 1 metr od koupelny. Samozřejmě tomu malému nezbedovi neunikne vůůůůbec, ale vůůbec nic!! Okamžitě se mě česky zeptal:

"Co to máš??"

"Nic." Povídám.

"Co to mááš, řekni mi  to, já to chci vědět."

"Nic Luky, to není pro děti."

Jenže tohle dítě se s takovou odpovědí nikdy nespokojí, tím si můžete být jisti. Zadíval se na mě a se smíchem a jeho šibalskýma očima mi povídá:

"Já vím, co to je, já to vím."

"Co??" povídám, a zároveň se nemůžu dočkat, co z něj zase vypadne za "moudro" :)

"To je na tooooo." Povídá, stydlivě se směje a ukazuje na genitál. "Joooo, já vííím, vám holkám tam pak rostou vlasy." Pokračuje důležitě česky. (Ať použil výraz vlasy, protože neumí tolik českých slov, nebo protože tomu vážně říká vlasy, těžko říct, nicméně mě rozesmál, protože zřejmě viděl svou 10letou sestřičku, která už přeci jen jde do puberty a jemu fakt nic neunikne).

Totálně zděšená, absolutně zaskočená mu cokoli říct nakonec s úsměvem povídám:

"Však tobě tam jednou taky porostou."

"Neeee, neee, mně tam neporostou, to jenom vy holky tam máte!!" Rozkřičel se na mě zoufale, že on tam mít ty vlasy nikdy nebude.

"Všem lidem tam dole rostou chlupy, když jsou starší, to je normální, i klukům."

"Nééé, já je tam nikdy mít nebudu." hulákal na mě už skoro se slzama.

Musela jsem se jen usmát a říct mu: "Dobře."

Pak jsem ho dala do vany ať si hraje s hračkami a zpomene na to. Bylo mi jasné, že je moc malinkej na to, aby tohle pochopil a zřejmě to pro něj bylo něco strašného. Je to kouzelné dítě s bohatou fantazií a strašně křehkou psychikou. Je moc citlivý. Na to, že je mu 6 let je velice inteligentní, má skvělé všeobecné znalosti, plynule čte, počítá i násobí, ale emotivně je tak na 3-4 roky. Holt potřebuje ještě čas. Ale věřím tomu, že až se mu tam jednou ty chloupky objeví, určitě si na mě vzpomene :-))

 Jakožto au pair mám samozřejmě velice mizivý plat. Když si představím, že z něj mám šetřit na školu, platit si letenky domů a školu, zbyde mi jen opravdu směšná částka. Skutečně jen drobné "kapesné". První 3 a půl měsíce jsem se tu fakt jen rozkoukávala. Uprostřed léta, když se má angličtina skutečně drobátko zlepšila a já už byla schopná tak nějak sdělit, co jsem potřebovala, odhodlala

 Žiji a dělám au pair v rodině, která má Tzv. Cleanera (uklízečka). Ten jsem jednou týdně přijde a vyšůruje celý barák.

Když teď píšu o cleanerce, tak mě napadá hned další veselá story aneb, jak jim kvůli mně utekla cleanerka, co tu uklízela 4 roky, ale o tom až samostatný článek :D 

Prostě clenaerka šůrovala celý barák. Je to hrozně prima pani, která pochází z Filipín,

     To jsem si takhle jednoho dne pobíhala po městě, když jsem najednou dostala celkem hlad. Domů jsem to měla ještě 15min autem, a proto jsem se rozhodla zajít do Mc Donalda.

Protože je v Anglii všechno dost drahé a já jakožto skromná dívka se stála snažím šetřit, rozhodla